June 2012

~ Když ráno vstanu..

22. june 2012 at 13:48 | Ms.SeCReT
Když ráno vstanu tak políbím svojí milovanou ženu..
Snídani do postele dám jí a růži z lásky k tomu..

Ahoj, ahoj, ahoj!
Tak co? Jak se máte? Já se mám.. Ano, mám se dobře :), je mi fájn. A víte co? Dneska je pátek :D, takže máme před sebou víkend.. Ve škole se už neučí takže? Ano, nuda :/. A co máte v plánu na víkend? :) Já se chci naučit rozjet auto :D → v pondělí začínám autoškolu, ups.. To pak bude na cestách nebezpečno :D! Pak se musím taky sbalit - v úterý jedeme se školou na výlet a v pondělí se balit nestihám, jelikož domů dorazím až tak kolem deváté večer. No, možná bych to stihla, ale pochybuji. že by se mi chtělo.
No a jinak můj vztah s M. je.. Jak to říct, abych to nezakřikla? No.. On je prostě úžasný! :) Promiňte, ale nemám moc času, takže se budete muset spokojit se shrnutím v kostce :D..

Tschüß!
Ms. SeCReT

~ Jako na houpačce..

14. june 2012 at 20:34 | Ms.SeCReT
Ahojté,
jak se máte? Já dobře, ehm, vím, že je to tak nějak divné, možná neočekavané - podle předchozího článku. A proto taky ten nadpis.. No, postě a jednoduše se cítím jako na houpačce, většinou vám po tak dlouhém houpání má být zle, ale.. Doufám, že nebude. Že nenastane to, co minule.
Asi jsem se zbláznila.. Ano, jsem zamilovaná. Nebo ještě ne? Nevím, ale žálivá jsem až moc, přecitlivělá - to uznávám - také. Vše mi vysvětlil.. Nevím, proč jsem stropila takovou scénu. Nevím, proč.. Prostě asi ze strachu. Mám obavy.. Ale teď jsem si alespoň trochu jistější, že jsou zbytečné. Snad.. Budu v to doufat.
Jen chci prostě říct, že se mám zase fájn, dobře.. I když jsem ho teď dlouho neviděla. Je to prostě taková ironie. :D Tak nějak..

Mějte se krásně,
užijte si víkend,
já se na něj neskutečně těším♥.
Jsem asi blázen, říkáte si..
Ale jinak to nejde..
Ms. SeCReT

~ Depressive weekend..

10. june 2012 at 18:34 | Ms.SeCReT
Čáuté,
hned na začátek budu slušná - tak co, jak se máte? Já úplně, prý že budu slušná.. No prostě a jednoduše na ho*no. Ten nadpis článku odpovídá za vše. Víte co? Uvažovala jsem, spala jsem, zase uvažovala, spala, podívala se na horory a? Ano, spala. Uvažuji o tom, zda láska opravdu existuje a pokud ano a má být něčím vyjímečným, emocemi, vztahem a tak.. Obávám se, že řeknu jen jediné - láska je zlo. Nebo jsou tím zlem muži? A nebo taky my ženy, nebo obojí.. Cítím se divně nebo spíše hrozně. Láska či nenávist? Myslím si, že cítím nenávist. Ale vůči komu? Sobě či jemu? Je to chvíli, ale myslím si, že bych se měla o moc líp, kdybych byla mrcha.
Nebylo by lepší jen kluky využít, užít si a odkopnout? Ano, asi bylo.. Ale nemám na to žaludek, prostě nemám! Otevřela se ve mě jakási temná stránka. Snad proto, že nevím jak to mezi námi s M. je. Snad proto, že mě neskutečně se*e. Snad proto, že ho mám ráda a on na mě takhle kašle..
Ano, dnes nebudete číst žádný optimistický článek. Takže pokud nechcete, nečtěte vůbec. Pochopím to. Chápu, když se mnou nebude někdo souhlasit, hlavně ti zamilovaní..
Ale nechápu! Nechápu! Proč zrovna já?! Musím mít vždycky takovou smůlu? Kdy se na mě usměje konečně štěstí? A usměje se na mě vůbec někdy? Ze začátku by to mělo být úžasné, plné emocí, zamilovaností, tak sakra! Proč se tak necítím? Proč se cítím jen hůř a hůř? Myslím, že poznávám, co to jsou opavdové deprese. A to jako proč? Kvůli nějakému M.? Vždyť byl tak hodný, úžasný, ach.. Co se s nim stalo?! Jsou to hajzli, všichni kluci/muži.. Jsem zvědavá jak to všechno dopadne. Jak dopadne náš ''vztah''. Už jsem ho pár dní neviděla, je mi to líto, na druhou stranu si říkám, co bych mu řekla. Vlastně se cítím tak nějak jako schizofrenik. Né, že bych přesně věděla jak se cítí.. Ale já prostě nevím jak se cítím. Na chvíli světlá chvilka, když mi napsal.. A pak? Hned zase padám, padám do hlubin depresí, nejraději bych celé dny prospala. Možná bych se nejraději už ani nikdy neprobudila.
No.. Do p*dele.. Snad nejsem zamilovaná?! Že by se stalo to, co jsem si tak zakazovala? Působím zkázu sama sobě, své duši, svému tělu, svému optimistickému myšlení. Možná se ze mě jednou stane mrcha. Uvažovala jsem, zda bych zvládla být bezcitná.. Úplně asi ne, ale myslím si, že to jde, jde se to naučit. A těžké to přece být nemusí. Tolik lidí to zvládá, tak proč ne já? PROČ?!
Nechci cítit, nechci mít ráda.. Nechci milovat. Proč taky.. Nikdo nemá rád mě, nikdo mě nemiluje, tak proč se mám trápit? Asi to je určené, prostě mě asi čeká pěkně smutný, pos*aný a osamocený život. Tolik zlosti, kolik ve mě je. Já to věděla! Říkala jsem si.. Nesmíš se zamilovat, nezapomínej na své obavy.. A co se stalo? Cítím, zapomněla jsem.. A k čemu to? K ničemu. Jsem tam, kde jsem před několika měsíci byla. Ne, jsem ještě níž, jsem ještě víc.. Víc, co? Víc v depresi, víc na dně, víc sama.. Nikdo mě nechápe, nechci se nikomu svěřovat, ale musím psát.. Psát a psát. I když to asi nikdo už nečte. Proč taky? Koho v dnešní době zajímá cizí trápení? Koho v dnešní době zajímá něčí štěstí? Nikoho.. A pokud ano? Jenom si závidí. Závidí jeden druhému.
Jsem znechucená. Znechucená sama sebou, dnešním světem a hlavně? Hlavně lidmi. Nemám už sílu, sílu se snažit, sílu v něco doufat, sílu na něco čekat. Říkat si, že vždycky všechno nedopadne podle našich představ, ale bude líp? Zbytečné.. Nebude mi líp. Jen možná ještě hůř. Hůř až se na chvíli zase vzpamatuju a potkám někoho, do koho se mé srdce zblázní! Když láska zavelí rozum je v p*deli.. Tak to je přesné!
Co by se stalo, kdyby.. Kdybych propíchla své srdce? Ano, umřela bych. Proč ho nejde jen propíchnout, tak abych nic necítila a žila? Protože to není lidské? A je nějaký člověk lidský? Ha ha.

Promiňte mi..
Ms. SeCReT

~ Tajemství svěřuji papíru - vlastní báseň 0.17

10. june 2012 at 12:32 | Ms.SeCReT |  Poesy

Tajemství svěřuji papíru..

Dnes svěřuji tajemství papíru,
jsem spokojená - nad míru!
Že hledám přítele ve stohu,
jen tomu se totiž - svěřit mohu.
Dejte mi propisku, napíšu stránku,
nečekej ale, lilie v zámku,
napíši slovo, napíši větu,
své utrpení - dám možnost poznat světu.
Jsem jen lidská hmota,
co a s bé motá,
jsem ta, co bezmocná se cítí,
pro kterou za nějakou dobu budeš, možná, trhat kvítí.
Kvítí, co položíš na můj hrob,
pokud nejsi, ovšem, snob!
Dej mi tam růži,
jednou budeš také v mé kůži
a budeš také chtít, ať na Tebe někdo položí kytici,
pomalu chytáš se na mou udici..
Přemýšlej, co je život..
Svět plný nicot.
Jsem vlastně také nic
a myslíš si, že Ty jsi víc?
Nenech se zmást,
včelám jednou také dojde plást,
kytkám voda zase,
- jsou mrtvé, zdá se.
Příroda je vytvořila,
do světového ráje ponořila,
pak jim pudou poslouží,
každý svůj klid si zaslouží!

~ I am ill..

5. june 2012 at 21:07 | Ms.SeCReT
Ahojté,
ano, ano, je to tak. Jsem nemocná. Takže jen stručně, krátce a jasně :D. Ovšem.. Píši snad já někdy jinak? Kdo řekl, že ne? Máte pravdu :D. Já jen vždy to podstatné, ehm.. Asi mi naroste dlouhý nos (jako pinochiovi), né že bych lhala, ehm.. Zase roste! :D Tak dost!
Přiznám se, ne vždy jsou mé články potřebně rozsáhlé, jsou totiž přehnaně obsáhlé. Ale vy, co mi sem chodíte pravidelně na návštěvu, jste si určitě zvykli nebo ne? :D
No, ale slíbila jsem něco a sliby se mají plnit..
Tak stručně: Dnes - škola, cesta domů a? :D Byla jsem doma.. Mám rýmičku :D, naštěstí neumřu, nejsem chlap, že.. Ale bolí mě hlava a mám ucpaný nos. No a aktuální stav? Mám se dobře, jsem tak nějak unašená svými pocity.. Zamilovaná? Nevím.. :)

Mějte se krásně
a.. a?
Piště básně! :D
Ms. SeCReT

~ Jsi normální?

5. june 2012 at 17:54 | Ms.SeCReT |  (Theme of week)
Normálnost..
Co to vlastně ''normálnost'' je? Někteří lidé, když se jich někdo zeptá na to, jací jsou odpoví - normální. Ale většina lidí, ani já, nedovede přesně defonovat, co to být normální znamená a jaký ten člověk opravdu je. Nebo mi chcete říct, že když to o sobě některý člověk pronese, dokážete ho popsat? Popsat to, jaký je?
Jelikož se zajímám o psychologii toto téma se mi líbí. Vlastně se mi líbí i kdybych na něj z hlediska psychologie vůbec nepohlížela.
Podívala jsem se na cs.wikipedia.org, do hledat jsem zadala - Normálnost - a myslíte si, že mi vyjel nějaký odkaz? Pokud říkáte, že ne, myslíte tak správně.
Z hlediska psychologie se normálnost bere v určitém rozmezí.. Mohli bychom říci - Zlatý střed. A pokud z tohoto středu vybočujeme, hovoří se o deviacích. Deviantem se tedy stává ku příkladu ten, kdo kouří, pije alkohol (ve větším množství, mluvíme o něm jako o alkoholikovi).
Ovšem, když kouříte, či pijete jen příležitostně je to normální. Pokud trpíte častými depresemi, či velmi dobrými náladami, můžete trpět např. Maniodepresivní poruchou či prostě jen depresemi a opět se řadíte mezi devianty.
Takže, co je normální? ... To, že se občas cítíte špatně a naopak někdy zase skvěle. A když vám je jednoduše dobře? Můžete mluvit o tom, že jste normální.
Normální, ale, není ani člověk, který manipuluje s lidmi či je agresivní.
V dnešní době tedy mnoho normálních lidí neexistuje. A pokud jste si mysleli, že víte jaký člověk je, když řekne, že je normální, musíte mi nyní dát za pravdu, že to tak není. Nebo snad víte jak často se cítí skvěle, zle, je agresivní, jestli příležitostně nekouří nebo nepije apod.?
Ovšem umí-li člověk své deviace skrývat - např. zmiňovaný kuřák, který kouří venku, ne mezi lidmi. Nebo alkoholik, který se jednoduše zavře doma a pije, může vám takový člověk říci, že je normální a vy mu to jednoduše uvěřit. I když s alkoholem a cigaretami je to v dnešní době trochu jinak. Kouřit začínají již děti a alkohol zkoušejí také. Přiznejme si - Kdo ani jedno z těchto dvou věcí nezkusil? Neříkám, že se nikdo nenajde, ale bude jich jen hrst. Hrst těch, co už prošli či procházejí pubertou a ani jedno z těchto věcí nezkusili.
Na závěr bych se tedy chtěla zeptat - Víte tedy, co to znamená normálnost? Když bych se na to dívala jen z hlediska psychologie, ano, dovedla bych lidi zařadit do normálních, ale co když bych se ohlídla za tím, že v dnešní době kouří a pije mnoho lidí? Zařadila bych je do normálních? Asi ano, možná.. Ale kdo ví.

Ms. SeCReT

~ Weather is better, when..

3. june 2012 at 11:17 | Ms.SeCReT
Ahojté,
jak se pořád máte? :) A jaký byl víkend? Já se mám skvěle, jo.. V pátek u mě byla kámoška, o které jsem se již zmíňovala :), myslím, že se nám to naše přátelství zase ''zlepšuje''. Hrály jsme pár hodin Soudruhu, nezlob se; pily kafé, jedly čkokoládu, bavily se a pořád se smály, takový prostě - pohodový večer :).
V sobotu jsem se probudila s tím, že mi není moc dobře. Lehla jsem si a četla knížky do povinné četby. Mezitím mi napsal M., tak jsem se s nim nakonec domluvila a šli jsme ven.
Ach jo.. Jak on je úžasný :)!
No a dnešní plán? Naši odjeli i s bráchou a ségrou, takže si musím udělat oběd, převléct se z pyžama :D, ve kterém mimochodem sedím.. Ehm, ano - před chvíli jsem vstala :D! To mě zbudila ještě od kámošky sms, jinak bych spala klidně ještě dál.
No takže se převleču, trochu upravím, namaluju, však to znáte holky! :D A pojedu ke kámošce, kde nás čeká jedna prácička :D. A pak zase zpátky domů.. A možná bych se měla trochu naučit :D a pak bych mohla jít zase spát.. :D Wow, to vypadá, že den skončí úplně rychle :/, chci další víkend a další volno a.. A.. Já bych toho chtěla :D, a.. Kdo ne, že?

Mějte se krásně,
Ms. SeCReT