December 2012

~ Protože se mi zachtělo..

29. december 2012 at 1:59 | Ms.SeCReT
Ahojté.. Ahoj, nikdo.. Nikdo tady nebyl.. Ale jsem tu já a já se chci vypsat.. Jsem sobecká? Brát blog jako útočiště, jen když se mi zachce?
Nejsem sobecká, ne v realitě, věř mi Nikdo, prosím.
Dopadá na mě splín, jsem tak sama. I když má nejlepší kamarádka už není se svým, teď už bývalým, přítelem, trávíme spolu hodně času, ale cítím se sama!
Proč?!
Proč se tak trápím? Dopadá na mě i to, že nemám čas na blog.. Chtěla bych být pro někoho významnou osobou. Chtít vědět, že pro někoho znamenám hodně..
Někoho, kdo by mě řekněme.. "upředňostňoval"
Chtěla bych asi lásku.. I když jí doopravdy nechci? Já nevím..
Nevím, co si myslet.. Příjde mi, že se všichni kluci na světě nějak spikli. Spikli se proti mě. Napsal mi bývalý.. Pak pauza.. Přání k svátkům.. Pauza a teď mě každý den šťouchá na FB. Co to má být?
Napsal mi kluk s kterým jsem chodila před bývalým.. Chtěl skype, volali jsme.. Psali si, chtěl ať za nim přijedu, co to má být?
Spiknutí prostě!
Proč mě tak trápí.. Má první láska, kdy jsem se opravdu zamilovala! O té jsem tady psala.. Kvůli ni jsem přestala věřit v lásku! Kvůli němu jsem se přestala zajímat o kluky.. A začala jsem se jich bát!
A pak můj (ha, ha, ha.. můj?! :D :D) bývalý, kvůli kterému jsem začla věřit lásku, kvůli kterému jsem překonala strach, začla opět věřit v lásku, v to, že by mě někdo mohl milovat takovou jaká jsem.. A ouha.. Ono ne, další klam, proč mě tak trápí?
Proč já, debil, jim odepisuju? Proooooooč?!
Nevím..
Oba mě zničili.. Zničili mou víru, dovedli mě ke strachu. K tomu přemýšlení, že už nebude NIKDY lepší zítřek. Protože nevěřím v lásku, protože v ní už ani nedoufám, protože vždycky, když napíšou přemýšlím nad tím, jak to bylo krásné a vždycky to ve mě vyvolá chtíč, chtíč po lásce (v kterou, ale, nevěřím?), snad i začnu doufat, že by se TY časy s nim daly vrátit..
Ty, debile! Nedaly! Liskněte mi! Prosím..
Už toho mám dost.. Jak dlouho to ještě vydržím? Být prázdná.. Nespokojená, pesimistická a..
Chce se mi nade mnou brečet. Jsem trapná, jsem blbá, jsem prostě kráva.. A možná něco horšího.
Tolik lidí bylo zklamáno, ale neberou si to jako já.. Jsem prostě nána!
A doufání v to, že by se to mohlo vrátit s tím stejným? Jsem prostě nána!
Potřebovala bych dostat plno facek, pěstí a stejně by to nepomohlo!
Posloucháš mě ještě, Nikdo?
Ano, Nikdo.. Nikdo mě neposlouchá.. Jak se tedy mohu ptát jestli mě Nikdo poslouchá?!
Potřebovala bych nějakou terapii.. Jsem blázen?
Jsem?
Nejsem?
Jsem.. I když nechci být, myslím si, že nejsem.

Měj se hezky Nikdo,
Ms. SeCReT

~ Žiju!

28. december 2012 at 0:08 | Ms.SeCReT
A stydím se!
Tak dlouho jsem tu již nebyla, ale nemám na výběr, prostě ne.. Omlouvám se svým návštěvníkům, omlouvám se těm, co na tuto stránku náhodou narazí a nic nenajdou.. Tedy, nenajdou nic nového, nic aktuálního..
To víte, nebo nevíte, ale vědět budete - matuitní ročník. Je na mě toho moc. Nezlobte se, prosím. Chtěla bych odmaturovat a slíbím, že se polepším. Vím, že to je až za dlouho, snad odmaturuju na poprvé.. Ale vydržte to, stůjte při mě!
Aspoň vy.. Chodí tady ještě někdo? Ha, ha.. Nevěřím!
Co se stalo nového? Nic, nebo že by? Ne! Prostě nic.. Z domu do školy a ze školy, no? Domů.. Jak jinak! Jsem často unavená.. Bohužel. Nemám čas na to, si zajít ven s kámošema, natož psát sem. Jak mě to všechno mrzí! Zatím s tím nic, ale, neudělám.
Dejte mi polštář a peřinu.. Usnu.
Dejte mi dlaň.. Dám si facku.
Dejte mi pěst.. Dám si pěstí.
Vemte nůž a bodněte mě, nejlépe do srdce.
Občas mě přepadají stavy bezmoci, stavy, kdy cítím, že jsem sama, jen já.. JÁ a NIKDO jiný. Pocit toho, že jsem málocenná, že nic nezvládnu apod.
Napsala jsem seminárku, slohovku, povedla se mi kompozice z němčiny, ale já se za to neumím pochválit, nejde to. Protože vím, že je plno věcí, které se mi nedaří a to mě štve, nejvíce! Třeba taková fyzika, nebo i chemie.. Ach jo!
Prostě jsem na nic. Všechno v mém životě je na nic. Mohu říct, že jsem v něčem uspěla?! Nemohu..
Vidíte to?! Příjdu po dlouhé době a neumím napsat pozitivní článek. Snad je to tím volnem, mám čas a přemýšlím. Když je škola, jsem v jednom kole, na tohle nemám čas, ale zase mě to vyčerpává..
Vlastně nevím, co chci!
Promiňte..

Ms. SeCReT