June 2013

~ Away..

4. june 2013 at 1:28 | Ms.SeCReT
Ahoj!
Nechce se mi spát.. A tak mě napadlo, v tuhle, jak se říká - nekřesťanskou dobu napsat článek. Vlastně ani nevím proč, v televizi dávají Anatomii lži, na kterou bych se ráda podívala. Říká se ale, že žena zvládne několik věcí najednou a tak se možná u toho psaní budu i dívat. Pro jistotu si TV nechám zaplou. Dopadla na mě nějaká nostalgie. Snad kvůli strachu.. Dnes, hm.. Už je úterý, což znamená, že mě zítra čekají přijímačky na obor, který je mým snem a tak nějak začínám zjišťovat, že na něj asi nemám. Hm.
Vlastně jsem si včera převzala maturitní vysvědčení a došlo mi, že je další etapa mého života za mnou. Nevím, zda mám být ráda. Spíše mě přepadá strach, strach z budoucnosti.
Co bude, když.. Nebo, co vlastně sakra bude?!
Kdybych to věděla dopředu, leccos by se ulehčilo. A teď? Akorát se mi z toho stresu, ač bych ho už mít nemusela objevila opět vyrážka. To bude mít paní doktorka příští týden radost. Už minulou návštěvu nade mnou kroutila nevěřicně hlavou a nevěděla, co se mnou. Vlastně, jak by to mohla vědět ona, když to nevím ani já?!
Smířila jsem se s tím, že tím stresem budu mít postihnutá chodidla, ale že v období před maturirou se ta červená kůže s pupínky objeví i na zádech a stehnu? Na to jsem nebyla připravená. Myslela jsem si, že to přejde, ale kde že. Jsem husa, že jsem jí to neukázala již minule. No.. Místo toho, aby mi řekla, že se to zlepšuje, bude překvapená.
Pomalu se sama sobě začínám hnusit. Jsem při těle, mám vyrážku snad všude.. A za to všechno si mohu sama! No dobře, za tu postavu - mám to v genech a upřímně, mohlo by to být horší. Ale za tu vyrážku?! Ano, za tu si mohu sama! Protože si všechno moc beru, z každé blbosti se stresuju a vůbec si nevěřím! Nevěřím, hm.. Nemám vlastně ani proč.
Ano, zvládla jsem maturitu, ale to je tak jediná významná věc v mém životě. Nechci se litovat, spíše bych se vylískala!
Zpět k tomu, proč jsem začala tento článek psát - aneb, skončila čtyřletá etapa mého života. Života na gymplu. Někdy si říkám, zda by nebylo lepší jít prostě na učňák, nebo na nějakou střední školu, která by byla nějak zaměřená. Na druhou stranu si říkám, že alespoň mohu bojovat o svůj sen. Byla bych asi srab, kdybych to vzdala, ale stojí mi moje zdraví za to?! Ano, asi ano. Vzpomínám si na citát, který jsem si četla, když jsem se "učila" k matuře, ani nevím proč, ale musím ho sem dát:

"Ztratíme-li bohatství, o nic nepříjdeme.
Ztratíme-li zdraví, o něco příjdeme.
Ale ztratíme-li charakter, nejsme nic."

A asi je to právě můj charakter, který mi brání vzdát se a utéct z boje. Proto mi prosím ve středu a v pátek držte pěsti.
Nicméně, nemůžu se přece stále zaobírat, co by bylo, kdyby.. Ty čtyři roky, roky dřiny, ač řekněme si upřímně, mnohdy nebyla, nikdo nevrátí. Uvažuji nad tím, co jsem mohla udělat lépe. A vlastně mě nenapadá nic, co bych udělala dostatečně dobře. Všechno jsem mohla udělat líp. Třeba to, že i když mi fyzika nešla, měla jsem se pořádně učit. Ale.. K čemu by mi to vlastně bylo? K životu jí potřebovat už asi nikdy nebudu, určitě ne to, co jsme se učili. A k dalšímu studiu? Ne, opravdu se nehlásím na žádný obor, kde je fyzika potřebná.
Ale i přes to všechno mi gympl dal mnohé..
~ naučila jsem se být sama sebou
~ naučila jsem se nezabývat se tím, co o Tobě říkají druzí, nejdůležitější totiž je, aby jsi měl čisté svědomí sám před sebou, protože sebe neoklameš
~ naučila jsem se dřít, bojovat i s tím, co mi dělalo problémy (jako např. zmíňovaná fyzika!)
~ naučila jsem se nebát vyjádřit svůj názor
~ naučila jsem se za svým názorem stát a obhájit ho
~ naučila jsem se nebát se mluvit před lidmi, kteří na mě měli hloupé kecy
~ naučila jsem se prezentovat a obhájit svou práci
~ naučila jsem se psát seminární práci
A i přes to, že má třída nebyla kolektivní, i přes to, že je jen málo lidí, se kterými bych se ráda vídala i nadále.. Budu na gympl vzpomínat. Jednoznačně jen na to dobré. Ono většinou, když něco skončí.. Chcete v tom později najít jen to dobré.
Děkuji za to, že jsem dosáhla alespoň prvního cíle mého života. A víte, co mě těší? To, že mohu být na sebe hrdá. Vše jsem si vybojovala sama. Ač to nebylo mnohdy lehké. Doma jsem to měla a ještě stále mívám těžké. Nikdy mi nikdo nic nedal zadarmo. Jakož to nejstaršímu dítěti mi nikdo nikdy nepomohl (rodiče nemají maturitní vzdělání) a já se tak často potácela ve stresu, breku a hlavně pocitu, že jsem sama. Hlavně, že teď jsou na mě rodiče hrdí. Jsem vlastně ráda, ale ti, kteří si četli můj článek o mé rodině ví, proč jsem napsala "vlastně".
Mohu s čistým svědomím říct, že jsem nikdy nepoužila tahák a nikdy jsem nepodváděla. A věřte si, nebo ne, je to tak. Když jsem neuměla, prostě jsem dostala 5. Ta známka mě pak přinutila zlepšit se!
Na závěr bych chtěla poděkovat, poděkovat hlavně těm, co mi "pod nohy házeli klacky," protože jen díky nim jsem se stala navenek silným člověkem. Jen díky nim jsem se naučila ukázat, že když mi někdo řekne, že na to nemám, tak na to mám! Mám na to, když chci! Mám na to se zlepšovat a musím se zlepšovat!
Oznamuji vám, že budu bojovat! Budu silná! I přes to, že někdy mám depresivní náladu, i přes to, že mé úsilí mě stojí zdraví. I přes to všechno, stojí mi za to, se rvát! Chci něčeho dosáhnout, chci aby se můj sen stal skutečností! Chci, abych na sebe mohla být stále hrdá. A hlavně nechci, abych se musela skrývat, či se bát svého svědomí.
Držte mi palce, abych to všechno zvládla!
Vím, že budou opět chvíle, kdy se budu cítit na dně. Kdy už nebudu moct. Ale budu se to snažit překonávat. Pořád. Zvládnu to, chci, musím!

"Zatnu zuby, sevřu pěsti a půjdu..
Půjdu dál, naproti svým snům a cílům!"

Ms. SeCReT

~ Yes, I will have a paper, tomorrow!

2. june 2013 at 21:49 | Ms.SeCReT
Ahoj, ahoj, ahoj.. Všem! :D
Wow.. Jsem tak milá :D, zdravím všechny, i když si to čte minimum lidí. Tak co, jak se máte? Jak o mě dbáte.. :D Ha, dneska mi zase trošku hrabe. :D Konečně. Možná se dočkáte alespoň trošku vtipného článku. Já jsem zde a kde jste vy? :D
Píšu nesmysly, ale co už.. Kdo nechce, at nečte, no ne?! :D No jo! :D

" V pohodě, v pohodě,
strč nohy do lodě!"

Kdyby jste náhodou nevěděli - to vymyslela moje hlavinka :D, dneska. No, co.. Občas je dobré, když si neděláte těžkou hlavu (to víte, ty vědomosti něco váží :D!) a jste prostě.. Ehm, blázni?
No a kdo dneska taky není, že? :D Noo.. Já? :D Dobře, možná trošku jsem, ale opravdu jen trošku :D. Hm, dneska optimistický článek, že by, že by? Že by to byl Lenin? :D
K tomu nadpisu - Yes, I will have a paper, tomorrow - zítra budu člověk, s maturitou v kapse :D. Člověk budu taky vlastně až zítra :D, protože kdyby jste mě dneska viděli, no.. Lekli by jste se. Do člověka mám daleko :D. Aneb háro, jako afro :D a mé obočí? :D No.. Ani se neptejte. Chěla jsem si ho již vytrhat.. Opravdu jsem se snažila, ale s mou pinzetou by jste nevytrhli ani chlup na dupě! :D
Dupa není vulgární, aby jste věděli! :D A i kdyby.. Tak co?! :D
Chtěla jsem napsat i téma na téma týdne, ale řekněte mi, co mám psát o chřestové sezóně? No, ha, chytrolíni! :D Doufám, že nastavající týden bude lepší.. I když to se budu potit a potit a potit.. :D U přijímaček přece! :D
Ano, všechny vás to zajímá.. A jestli ne? Ehm.. Dělejte, že to tak je! :D

Mějte se, smějte se..
A buďte v pohodě! :D
Však to znáte..
Bye, bye Ms. SeCReT